Porod feny

Porod je fyziologická záležitost. Nemusíme ho tedy brát jako něco výjimečného a fenu tím nepříjemně stresovat. Většina fen rodí zcela spontánně a obvykle nepotřebují lidskou pomoc. Samotný porod je mnohahodinová záležitost a proto je vhodné feny zbytečně neznervózňovat přílišnou nervozitou či uspěchaností. Délka březosti fen je v průměru 63 dní, přičemž fyziologické rozmezí délky gravidity se pohybuje od 58 do 70 dní. Pokud dojde k vypuzení štěňat před 58. dnem gravidity, jedná se o potrat a v tomto případě nebývají předčasně narozené plody většinou životaschopné a uhynou. Opačným extrémem je přenášení plodů. Při délce gravidity nad 70 dní hrozí úhyn plodů v děloze feny a následné komplikace. Toto široké rozmezí je dáno tím, že fena je svolná k páření i několik dní a spermie psa přežívají v jejím pohlavním aparátu 3 až 6 dní, a proto se den krytí nemusí shodovat se dnem zabřeznutí. K oplodnění vajíček může ve skutečnosti dojít až za 3 dny od krytí.

Příznaky blížícího se porodu bývají většinou natolik výrazné, že si jich všimne i nezkušený chovatel. Většinou již 24 – 48 hodin před porodem začíná být feny neklidná, přechází z místa na místo, přestane přijímat potravu, častěji močí, staví si hnízdo a občas zrychleně dýchá. Může také vyhledávat přítomnost majitele nebo naopak samotu, zvětšuje se jí mléčná žláza a někdy můžeme pozorovat i sekreci mleziva.

Pro přesnější odhad začátku porodu, lze ke konci březosti doporučit měření teploty v konečníku a to nejlépe 2x denně po jejím probuzení, vždy ve stejný čas. Je důležité zachovat 12ti hodinový odstup měření, který spolehlivě zachytí krátký pokles teploty před porodem. S blížícím se porodem se teplota opět zvyšuje vlivem počínajících děložních kontrakcí. Zdravá březí fena má stálou teplotu od 37,6 do 39,3 °C. Ve většině případů dochází 12 – 24 hodin před porodem k výraznému snížení tělesné teploty feny o 1 – 1,5 °C.

Při porodu by měl být chovatel přítomen, bez ohledu na to zda bude jeho asistence zapotřebí či ne. Předem nelze odhadnout, zda bude porod probíhat normálně anebo se vyskytnou komplikace, které vyžadují pomoc ze strany majitele nebo veterinárního lékaře. Proto je také vhodné se předem domluvit s veterinárním lékařem, zda byl ochoten v případě komplikací porod dokončit.

Průběh porodu se skládá ze tří fází.

První stádium porodu: V průběhu této fáze dochází k uvolnění děložního krčku a jeho úplnému otevření. Objevují se porodní stahy, které ale nejsou zevně pozorovatelné, jelikož zatím nedochází k viditelným stahům břišní svaloviny. Uvolňuje se hlenová zátka, což se zevně projevuje výtokem světlého vazkého sekretu. Tato fáze trvá v průměru 6 – 12 hodin, u poprvé rodících fen nebo fen nadměrně nervózních se může prodloužit až na 24 hodin. Jelikož zevní příznaky jsou nevýrazné, může se stát, že tuto fázi přehlédnete.

Druhé stádium porodu: V tomto období jsou již patrné silné stahy se zapojením břišního lisu. V ideálním případě dojde v průběhu 2 až 3 silných stahů k vypuzení štěněte.

Třetí stádium porodu: Navazuje většinou bezprostředně na druhé stádium. Dochází k vypuzení placenty, což se obvykle děje do několika minut po vypuzení plodu.

U fen se 2. a 3. fáze porodu prolínají, poněvadž placenty obvykle vycházejí pravidelně po vypuzení štěněte. Poměrně často jsou porozena 2 štěňata po sobě a až poté odchází obě placenty.

Délka druhé a třetí fáze porodu závisí na počtu mláďat a obvykle činí 2 – 6 hodin. Při větším počtu plodů může trvat až 12 – 24 hodin. Intervaly mezi porody jednotlivých štěňat jsou nepravidelné (15 minut až 6 hodin) a při větším počtu štěňat se prodlužují.

Štěňata mohou z porodních cest vycházet napřed jak hlavičkou, tak i zadečkem. Většinou ještě v porodních cestách praská první z obalů, ve kterých je štěně uloženo. Uvolněná plodová voda zvlhčí porodní cesty a usnadní porod štěněte. Druhý obal fena po vypuzení rozkousne. Někdy musíte zvláště u nezkušené feny obaly roztrhnout. Po vypuzení mláděte fena obvykle překousne pupeční šňůru (pokud již není přerušena) a olizuje štěně, čímž z něj odstraňuje plodové obaly a intenzivním olizováním stimuluje dýchání a srdeční činnost mláděte. Pokud fena pupeční provazec nepřeruší, je vhodné ho opatrně přetrhnout. Jednou rukou držíme pupeční provazec u pupku a druhou rukou taháme tak, abychom pupečník přerušili ve vzdálenosti asi 3 – 4 cm od pupku. Při tomto postupu pupek většinou nekrvácí. Pokud se objeví pouze pár kapek krve, není potřeba pupek podvazovat. V případě, že pupeční provazec ustřihneme, je většinou nutné pahýl podvázat, abychom zastavili krvácení. Dezinfekce pupku není nezbytně nutná. Za normálních okolností fena pupeční provazec překousne a poté pupek olizuje jazykem, který rozhodně není sterilní. Zdravé stěně se s běžnými bakteriemi z prostředí vyrovná.

Ošetřené a osušené štěně, které samo dýchá, co nejdříve přiložíme k mléčné žláze, aby se napilo mleziva. Mlezivo obsahuje velké množství živin a protilátek důležitých pro jeho další život.

V případě, že fena nejeví o štěně po porodu zájem, musí se o něj postarat majitel. Štěně vybavte z plodových obalů, důkladně jej osušte a odstraňte zbytky plodové vody z dutiny ústní a nosní a intenzivním třením jej oživujte. Při masáži štěně držíme v dlani, přičemž hlavičku přidržujeme mezi palcem a ukazováčkem a druhou rukou jej intenzivně třeme suchým ručníkem.

Fena má většinou tendenci vyšlé placenty pozřít. Abychom předešli zvracení nebo průjmu nedovolíme jí sežrat více než 2 – 3.

Jak poznat že porod neprobíhá podle očekávání ?

Nyní si uvedeme několik příznaků, které vám pomohou odlišit průběh fyziologického porodu od abnormálního.

V těchto případech je dobré se obrátit na veterinárního lékaře o radu, případně si vyžádat jeho pomoc:

1.      Jestliže je fena skutečně gravidní více než 70 dní a nejsou pozorovány příznaky porodu, pak je potřeby zvážit provedení císařského řezu.

2.      Jsou viditelné, ale ne příliš silné porodní stahy trvající déle než 5 hodin a přitom nedošlo k vypuzení prvního plodu.

3.      Pokud fena začala rodit, zatím se nenarodilo žádné štěně a od objevení se výtoků zelených plodových vod uplynulo více než 30 minut, pak je nutné kontaktovat veterináře. Tento stav signalizuje odlučování placenty u štěněte, kterému z tohoto důvodu hrozí udušení. Po porodu prvního štěněte je přítomnost zeleného výtoky normální, protože dochází k uvolnění a vypuzení placenty.

4.      V případě intenzivních kontrakcí (silné a dlouhotrvající stahy břišního lisu), které trvají déle než 30 minut a přitom nedojde k vypuzení plodu.

5.      Interval mezi štěňaty je delší než 2 hodiny při viditelných kontrakcích, které ale přitom nejsou intenzivní.

Po každém vypuzeném štěněti se fena zklidní a stará se o narozené mládě. Po tomto období, které většinou trvá 30 minut až 2 hodiny, dochází k porodu dalšího plodu. Pokud je fena klidná, evidentně netlačí, pak se tento interval může prodloužit až na 6 hodin (zvláště v případech kdy fena již porodila např. 9 štěňat). Platí ale, že v průběhu těchto 6 hodin nesmí dojít k žádným kontrakcím.

Kontrolní vyšetření po porodu je vhodné provést, pokud jeho celková doba přesáhne 24 hodin.

Samozřejmostí je okamžitá kontrola feny v případě náhlého narušení celkového zdravotního stavu.

Závěrem lze uvést, že 90 % porodů probíhá bez pomoci veterináře, zhruba v dalších 10 % je třeba pomoci ze strany chovatele případně veterinárního lékaře. Pomoc veterinárního lékaře je většinou nezbytná, při výskytu složitějších komplikací, při nichž je nutno řešit porod odborně nebo porod ukončit císařským řezem.

 

Zpracoval : MVDr.Adam Hacura

 

Převzato z www.vetklinika.cz